Paní B. se objednala do poradny FAUST, o.s. pro rodiče a blízké závislých na návykových látkách .
Při první návštěvě sdělila, že její dcera (20 let) je závislá na marihuaně a zřejmě ještě požívá jiné drogy. Odmalička s ní byly problémy doma i ve škole, nesnášela autority, byla sice nadaná, ale nedovedla systematicky pracovat. Na základní škole to stačilo na vynikající prospěch, ale na střední už bez pravidelné přípravy učivo nezvládala. K tomu se přidaly problémy se zameškanými hodinami, ve třetím ročníku, kdy si omlouvala absence sama, do školy téměř přestala chodit. Skončilo to vyhazovem ze školy, ani přímluvy rodičů nebyly nic platné. Dcera jejich pomoc odmítala, v té době změnila kamarády, o spolužácích se vyjadřovala hanlivě. Celkově se začala chovat jinak, navštěvovala různé koncerty, diskotéky, pohybovala se, z hlediska rodičů, v „divné společnosti". Obrat k lepšímu nastal, když přistoupila na návrh rodičů a s jejich pomocí začala navštěvovat učiliště. Tam ale dlouho nevydržela, po dovršení plnoletosti přestala do nové školy docházet s tím, že nemá čas se zdržovat, potřebuje vydělávat, aby měla dost peněz. Od té doby, tzn. druhým rokem, je bez školy i bez práce, kterou, jako nekvalifikovaná, nesehnala. V současné době bydlí u rodičů, kde se nachází ještě manžel a mladší dcera klientky. Starší dcera nemá žádný příjem, jelikož nespolupracovala s příslušnými institucemi, tudíž ztratila sociální dávky. Narušuje život všem ve společné domácnosti, nepodílí se v domácnosti na společných povinnostech. Ze svých víkendových pobytů mimo domov se vrací v podivném stavu, bývá agresivní, nesnášenlivá, zanedbává hygienu, je špatným příkladem pro mladší sestru. Často se stává, že členům rodiny se ztrácí peníze či jiné cenné věci.
Klientka chtěla vědět, zda může dceři nějak pomoci, když tato na návrhy rodičů odpovídá nevrle či konfliktně, tvrdí, že s ní nic není a ať jí dají pokoj. Když bude nadále narušovat společné soužití, má klientka právo ji z bytu vystěhovat? - byl další dotaz.
Výše popsaný příběh je typický pro jednu ze dvou skupin klientů naší poradny. Tak jako v jiných případech, je práce na problému, dlouhodobá a vyžaduje spolupráci psychoterapeuta, klientky i celé rodiny. Zpravidla se nedá nařídit součinnost „hlavnímu" aktérovi, jenž na první pohled způsobuje veškeré potíže a vyřešením jeho problému by bylo pomoženo i ostatním zainteresovaným. Původ veškerých neuspokojivých jevů bývá hlubší než jen problémové chování jednoho člena rodiny, byť tento užívá návykové látky. Je proto třeba pracovat s celým rodinným systémem, který potřebuje ozdravit, aby nedocházelo opakovaně k patologickému chování jak uživatele návykových látek, tak ostatních zúčastněných. Velmi často se ukáže, že přítomnost návykové látky nebývá příčinou, ale důsledkem jiných potíží ve vztazích či výchově. Vždyť dcera klientky byla celou dobu přítomna mezi svými blízkými, dávno zde byly signály, že se něco nedaří a ty zůstaly povětšinou nepovšimnuty. K řešení bylo přistoupeno jen v krajním případě, a to jen ve formálních aspektech, nebyly zde nastaveny přesné hranice, na jejichž dodržování bylo třeba trvat.
V případě, že užívání návykové látky je touhou dotyčného po dobrodružství a je hlavní příčinou neuspokojivého společného soužití a jde o plnoletého uživatele, je namístě, aby rodina ponechala zodpovědnost za zvolenou cestu na dotyčném a ochránila především sama sebe. Zde se nabízí řešení: po vzájemné dohodě rozdělit společnou domácnost a nabídnout nemocnému členu rodiny pomoc v případě, že bude ochoten svou nemoc, tj. závislost, léčit. V tomto směru se nabízí v současnosti mnoho řešení - ambulantní léčba, pobytová střednědobá a dlouhodobá léčba ve zdravotnických i nezdravotnických zařízeních.
Další skupina klientů, která se dostavuje do poradny FAUST, o.s., jsou rodiče dětí ve věku od 12 do 18 let. Tyto děti experimentují s návykovými látkami, tzn. jde o první kontakty s některou z návykových látek - většinovou společností opomíjený, ale velmi nebezpečný alkohol, dále pak tabák či marihuanu. V této souvislosti je zajímavý poznatek, že rodiče vyburcuje až jednorázové užití marihuany, ale pití alkoholu s několika případy opilosti je dosud nechávalo klidnými. Za velmi nešťastné považuji podcenění alkoholu, vyjádřeného slovy některých rodičů - klientů: „ať si dá radši pivo, ale ať nehulí".
Zde je třeba velmi pečlivě zkoumat, zda jde skutečně o experiment, spolupráce všech zúčastněných by měla být velmi citlivá, jelikož často se jedná primárně o vývojové excesy (období puberty a adoscelence) a kontakty s návykovou látkou bývají jen přechodnou a naštěstí ne tou hlavní potíží.
V poradně FAUST, o.s. se klientům - rodičům a dalším blízkým - dostane pomoci v podobě telefonické i osobní krizové intervence, individuální či skupinové terapie, je zde pro potřebné sociálně-právní poradna, možnost anonymní telefonické konzultace.
Pro uživatele návykových látek s rozvinutou závislostí je zde možnost ambulantní pomoci - práce na motivaci k řešení problému, příprava na pobyt v léčebném zařízení, zprostředkování detoxikace na odborném zdravotnickém pracovišti, vyhledání a následné umístění do vhodného komunitního terapeutického zařízení.
Služby poradny FAUST, o.s. jsou pro klienty bezplatné.
FAUST, o.s. spolupracuje se státními a samosprávnými institucemi ( především SM Ostrava) , se subjekty soukromého sektoru, s pracovišti návazné péče, s neziskovými organizacemi a dalšími.
Tel.: 602 967 468, korespondenční adresa: Průkopnická 20, 70030 Ostrava, č.ú.:374221043/0300